Domů / Zákony a regulace

Exekuce, insolvence a kryptoměny

Právně je bitcoin postižitelný majetek. Prakticky se k němu exekutor často nedostane — a mezi těmi dvěma větami je prostor, ve kterém se dělají drahé chyby.

Co říká právo

České právo nepovažuje kryptoměny za zákonné platidlo a řadí je mezi nehmotný movitý majetek. Nevztahují se na ně pravidla platná pro tradiční měny ani pro cenné papíry — posuzují se podobně jako jiný typ majetku.

Z toho plyne to podstatné: kryptoaktiva jsou majetek dlužníka a do majetkové podstaty patří. V exekuci i v insolvenci se uvádějí stejně jako auto, spoření nebo obraz na zdi. Nejde o žádnou šedou zónu v tom smyslu, že by právně neexistovala.

Proč se k nim exekutor přesto často nedostane

A tady je rozdíl mezi právem a praxí, který se v odborných textech popisuje otevřeně. Problém spočívá v tom, že dlužníci převádějí hodnotu do kryptoaktiv, a pokud jsou uložena u zahraniční burzy nebo v samosprávné peněžence, exekutor se k nim často nedostane — chybí výslovná procesní opora a povinnost součinnosti pro kryptoplatformy.

Technická příčina je jednoduchá: kdo má ve faktické držbě privátní klíč, je jediný, kdo může s prostředky nakládat. U bankovního účtu stačí příkaz a banka je povinna vyhovět. U klíče v hlavě člověka žádný příkaz nefunguje.

Z toho ale neplyne to, co si část lidí odvodí. „Exekutor se k tomu nedostane“ neznamená „nemusím to uvádět“. To jsou dvě úplně různé věci — jedna technická, druhá právní. Nesplnění povinnosti uvést majetek je samostatné jednání s vlastními následky, a to i v případě, že samotný majetek zůstane nedosažitelný. V insolvenci navíc jde o poctivost záměru dlužníka, na které stojí celé oddlužení.

Co to znamená pro běžného člověka

Většina lidí, která tuhle stránku otevře, nechce nic obcházet. Řeší úplně obyčejnou situaci: mám bitcoin, mám nebo hrozí mi problém s dluhy, a nevím, jak na tom jsem. Odpověď má tři části.

Uveďte to. Kryptoaktiva do majetku patří a v seznamu majetku se uvádějí. Platí to v exekuci i v insolvenčním návrhu.

Neprodávejte narychlo bez rozmyslu. Prodej je zdanitelná událost a v horším případě se na něj může nahlížet jako na nakládání s majetkem v neprospěch věřitelů. Je to přesně ta situace, kdy se konzultace s advokátem vrátí mnohonásobně.

Rozdíl mezi „těžko dohledatelné“ a „nedohledatelné“ je zásadní. Převody na blockchainu jsou trvalé a veřejné, burzy vedou záznamy a od roku 2026 navíc platí automatické hlášení podle DAC8/CARF, které údaje o uživatelích posílá napříč Evropskou unií. Něco, co je dnes obtížné dohledat, nemusí být obtížné za pět let — a promlčecí lhůty jsou dlouhé.

Opačný pohled: jsem věřitel

Stránka by nebyla úplná bez druhé strany. Pokud jste věřitel a máte důvod se domnívat, že dlužník kryptoaktiva má, situace není beznadějná, jen vyžaduje jiný postup než u bankovního účtu.

Stopy vedou přes bankovní převody na burzy, přes daňová přiznání a přes korespondenci. Kryptoplatformy sice nemají výslovnou obecnou povinnost součinnosti jako banky, ale to neznamená, že jsou mimo dosah práva úplně — postup je nutné vést s advokátem a exekutorem, ne svépomocí.

Souvislosti k daním najdete v zdanění kryptoměn, k rodinnému majetku v kryptoměny a rozvod.

Časté otázky

Tato stránka je vzdělávací přehled, ne právní poradenství. Každý případ se liší a rozhoduje o něm konkrétní soud, notář nebo úřad. Před jakýmkoli krokem se poraďte s advokátem nebo notářem. Údaje podle veřejně dostupných informací k červenci 2026.